Synagoga El Ghriba (Synagogue de la Ghriba)

Co je El Ghriba

Synagoga El Ghriba stojí ve vesnici Erriadh, které se dřív říkalo Hara Sghira, tedy Malá čtvrť. Jméno El Ghriba se překládá jako „podivuhodná" nebo „cizí" a váže se k němu místní legenda o neznámé ženě, která se u zdejšího místa usadila.

Podle tradice sem po zboření Jeruzalémského chrámu doputovala kamenná deska a synagoga vznikla právě na tom místě. Doložit se to nedá, ale židovská přítomnost na Djerbě je opravdu velmi stará a patří k nejdéle nepřerušeným ve Středomoří. Dnešní budova pochází z 19. století, i když se na místě stavělo mnohem dřív.

Co je uvnitř

Interiér je to hlavní, proč sem jet. Stěny pokrývají modré a bílé kachle, strop nesou sloupy a kolem hlavního prostoru vede dřevěná galerie. Působí to spíš útulně než monumentálně, prostor není velký.

V zadní části se nachází místnost s nejstaršími svitky Tóry, do které se běžně nevstupuje. Ve svatostánku se podle tradice uchovává jeden z nejstarších svitků na světě.

Jednou ročně, obvykle na jaře, sem míří pouť, na kterou přijíždějí věřící z Evropy i z Izraele. Tehdy je synagoga plná, okolí uzavřené a běžná návštěva prakticky nemožná. Termín se řídí židovským kalendářem a mění se, takže si ho ověřte, pokud v tu dobu na ostrov jedete.

Praktické k návštěvě

• Vstup. Je zdarma, na místě se ale platí drobný poplatek v hotovosti a očekává se příspěvek na údržbu. Návštěvníci uvádějí částky v řádu jednotek dinárů. Kartou se neplatí.
• Oblečení. Zakrytá ramena a kolena. Muži dostanou u vchodu pokrývku hlavy, obvykle papírovou jarmulku.
• Boty. Ve vnitřní části se zouvá.
• Zavřeno. O šabatu, tedy od pátečního večera do sobotního večera, a o židovských svátcích.
• Bezpečnost. U vstupu je kontrola. Počítejte s ní a mějte u sebe doklad.
• Focení. Uvnitř jen se svolením, u bezpečnostních prvků a stráží se nefotí vůbec.

Na prohlídku samotné synagogy stačí zhruba půl hodiny. U vchodu bývají místní průvodci, kteří nabídnou výklad, obvykle francouzsky nebo anglicky. Není to povinné a cenu si domluvte předem, ale kontext, který dodají, za pár dinárů stojí.

Autobusy s výpravami sem dorážejí hlavně dopoledne, takže brzy ráno nebo kolem poledne bývá uvnitř klid. V létě je uvnitř příjemný chládek, což se po cestě přes rozpálený ostrov cení.

Jak návštěva probíhá krok za krokem

1. Příjezd. Zaparkujete na prostranství před areálem. Kolem bývají prodejci se suvenýry, nabídka je vytrvalá, ale slušná.
2. Kontrola. U vstupu projdete bezpečnostní kontrolou. Mějte u sebe doklad a počítejte s tím, že tašky se prohlížejí.
3. Nádvoří. Za vstupem je klidné nádvoří s podloubím. Tady se obvykle vybírá drobný poplatek a čeká se příspěvek na údržbu.
4. Vlastní synagoga. Muži dostanou pokrývku hlavy, před vstupem do vnitřní části se zouvá. Uvnitř je chládek a šero, což po cestě přes rozpálený ostrov potěší.
5. Prohlídka. Bez průvodce zvládnete za dvacet minut, s výkladem za čtyřicet. Místní průvodci nabízejí výklad francouzsky nebo anglicky, cenu si domluvte předem.
6. Odchod. Kousek od synagogy začínají uličky Djerbahoodu, takže se hned pokračuje pěšky dál.

Návštěva je krátká a tichá, není to prohlídkový okruh s expozicí. Kdo přijede s očekáváním muzea, bude zaskočený, kdo přijede kvůli místu a jeho příběhu, odjede spokojený.

Pouť k El Ghribě

Nejvýznamnější událostí roku je pouť, která se koná na jaře na svátek Lag ba-omer, tedy 33. den počítání omeru, které začíná o svátku Pesach. Sjíždějí se na ni věřící z Francie, z Izraele a z celého světa a je to jediná chvíle, kdy je jinak tichá vesnice plná lidí. Součástí bývá průvod s ozdobenou menorou, zpěv a společné jídlo.

Pro běžného návštěvníka to znamená dvě věci. Zaprvé, v těch dnech se do synagogy nedostanete, okolí je uzavřené a v celé oblasti platí zvýšená bezpečnostní opatření. Zadruhé, pokud vás poutní atmosféra láká, termín si najděte s předstihem, protože se řídí židovským kalendářem a každý rok připadá na jiné datum v našem kalendáři.

Židovská komunita na Djerbě

Komunita na ostrově žije dodnes a je jednou z posledních svého druhu v arabském světě. Soustředí se do dvou čtvrtí, větší Hara Kbira na okraji Houmt Souku a menší Erriadh. Odhady velikosti se liší, nejčastěji se uvádí kolem 1 200 lidí.

Historie komunity není idylická a nemá smysl to zakrývat. V roce 2002 zabil útok u synagogy jednadvacet lidí, většinou německých turistů. V roce 2023 došlo během pouti ke střelbě, při které zemřelo několik lidí včetně dvou poutníků. Ochrana místa je proto dnes velmi viditelná.

Návštěva je normální a vítaná, jen se chovejte jako v každém živém náboženském objektu. Nejde o skanzen, ale o funkční synagogu.

Co spojit s návštěvou

Pár set metrů od synagogy začíná Djerbahood, tedy uličky Erriadhu pomalované desítkami street artových děl. Vznikly v roce 2014, kdy sem přijela stovka umělců z celého světa. Vstup je volný a projít je zvládnete za hodinu.

Z hotelové zóny u Sidi Mahrez je to sem asi 18 km, autem kolem 25 minut. Cestou nebo zpátky se dá zastavit v Houmt Souku, případně pokračovat na jih do Guellaly. O tom, jak spolu čtvrti a jejich historie souvisejí, píšeme na stránce Hara Kbira a Hara Sghira.